Můj Život 3/3...

8. března 2009 v 21:41 | Leiri Shang |  Leirinčiny litrární díla
Nádherný večer..no ne?...

Vážení čtenáři=D...Mám dost=D...Ne kecám...*Vážná tvář*...Dnes bych Vám chtěla slavnostně oznámit jednu věc, mám tu něco pro Pavla ( Kreperata)...A to sice pokračování mého života...měl by to být poslední dílek...Ale tak...S Vážnou tváří jdu do háje=D...

Doufám, že Vás to aspoň trochu zajímá a pokud ne, tak máte smůlu a bude to věnováno jen Kreperatovi=D... No, tak pro pěkné čtení sem hodím i jednu písničku:-)..tk doufám, že se bude líbit i ta:-).....Tak pěkné čtení:-)...

Nejdříve ta písnička



FROZEN



A Teď samotný článek:


Předešlý díl Můj život 2/3 byl o tom, jak jsme vlastnili restauraci, jak jsme se stěhovali do nového bytu a také tam byly tři historky, které se mi vybavily při vzpomínání na ten byt. Teď nastal čas, abych Vám povykládala, co bylo dál…

…Ani nevím, jak dlouho jsme v novém bytě bydleli, ale myslím, že to bylo něco kolem dvou let, protože jsem tam chodila jen dva roky do školy. Tedy do 2 a 3 třídy…
Pamatuji si, že když jsem přišla do té nové školy, tak jsem se tam s nikým nebavila a samozřejmě jsem tam nikoho neznala. Ale taky si pamatuji, jak jsem se seznámila s prvním človíčkem…ve škole…To jednou=D…nevím, co to bylo za den, jsem šla k učitelskému stolu, aby mi zapsala známku. A když jsem se vracela, tak ani nevím jak, jsem zakopla a spadla=D…To jsem celá já=D…No a všechny sešity, co jsem u sebe měla mi spadly na zem a já je tam sbíral, jak blbá. Najednou ke mně přistoupila jedna holčina, Zuzka, a pomohla mi sesbírat všechny sešity. No, a pak už to šlo ráz naráz…Zuzka mě seznámila s celou naší třídou. Nejvíce jsem se však bavila s Míšou, to byla moje nejlepší kamarádka…A znáte to, první dětské lásky=D… Jaksi jsem tzv. chodila s Michalem, ale bylo to super. Chodili jsme spolu skoro každý den ven a i ve škole jsme spolu občas seděli. Jediný problém byl, že ve škole často chyběl. Ale já to tolerovala (teď mluvím, jako bych byla jeho manželka=D). On totiž závodně lyžuje;). Bylo to moje zlatíčkoJ…

No a dny ubíhaly pořád stejně. Vzbudila jsem se, nasnídala a šla do školy. Přišla jsem domů, udělala úkoly a šla ven. Venku jsme dělali blbosti a pak nastal čas, kdy jsem měl jít domů. Takhle probíhal každý den…

Nevím, co za to může, ale já si moc nepamatuji, jak jsem odtam odešla. Ale vím, co se dělo potom. Tedy aspoň něco…

Nějaký čas jsem bydlela s Pavlem (otcem)…bez mamky. Mamka bydlela s Michalem (Tento taťka)… v Jundrově. Já bydlela asi půl roku s NÍM… s Pavlem… u jeho mamky. Zajímavé bylo, že jsem to nijak neprožívala…nechtěl jsem s ním bydlet a tak jsem se o něho nějak extra nezajímala. Chodil dom pozdě, nepomáhal mi se školou a podobně. A tak jsem celý den strávila u Míši a domů jsem jela až večer, když mi jel autobus. Neměla jsem ani klíče od domu, což mi přišlo navýsost trapné… Chtěla jsem bydlet s mamkou, ale ono se to jaksi nedařilo…je jsme si volaly…

A najednou…přišla mamka i s Michalem. Přišli si pro mě…a já s nimi bydlela v Jundrově.
Bydlela tam s námi i mamčina sestra…Lucka…ale i ona se k nám obrátila zády. Mamka ji nechala u nás bydlet, jedla u nás atd. A ona nás zradila. U soudu svědčila proti nám a přešla na Pavlovu stranu…

Jenomže, pak se vše jaksi zvrtlo…Museli jsme se z Jundrova přestěhovat pryč, ale jak máme tak rychle najít nové bydlení?… A navíc, měli jsme psa…vlčáka… Stacy…co s tím?… Nakonec se rozhodly, že budeme chvíli bydlet u Michalových rodičů…

Nebylo to zase tak hrozné…měla jsem blízko školu a kamarády…jediné, co mi vadilo, nebyli jsme sami…

Jednou, když jsem přišla domů, seděla mamka v obýváku a koukala na televizi. Říkala jsem si, proč nic nedělá, protože obyčejně touhle dobou lítala po bytě a něco kuchtila=D…Mamka si mě tedy zavolala k sobě, posadila na klín. Bála jsem se, co mi sdělí, protože se tvářila nějak divně…Do očí mi vhrkly slzy, aniž by věděla, proč…Pak mi oznámila ty dvě novinky…První, která mi ty slzy vypustila ven…Stacy, kterou mamka nechala u své kamarádky, se podhrabala pod plotem a utekla…chtěla jít domů…za námi… Brečela jsem, strašně moc…nemohla jsem přestat…i přesto, že byla nevychovaná…měla jsem ji nadevše ráda… No a ta druhá novinka, ta už byla příjemnější…mamka s Michlem našli dům, kam jsme se měli přestěhovat…malý háček…musela jsem přestat chodit n tuto školu…Což znamenalo najít si nové kamarády a opustit ty staré…To mě dostalo…už zase…Přesto jsem byla ráda, že budeme sami…

Když jsem poprvé uviděla náš nový dům…lekla jsem se…škaredý…neopravený=D…a to byste se divili, jak vypadá teďka=D…Musím přiznat KRÁSA=D…

Do tohoto domu jsme se nastěhovali o velkých prázdninách…roku 2004=D…a já dostala nového pejska…StacyJ…od té doby…už bylo fajn…nikdo neotravoval…až n jednoho človíčka…Pavla!!!


No, tak co říkáte, chcete ještě nějaké podrobnosti nebo to mám rovnou smazat?… Mám napsat, co bylo dál, nebo by to bylo nanic?…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel(mám tě rád) pavel(mám tě rád) | Web | 8. března 2009 v 22:04 | Reagovat

bylo to chvilkami smutný, ale hezký... nakonec happy-end...

akorát se mi Leri nelíbí ten předposlední odstavec...:DDD

nevím, že bych tě otravoval :D

jj já vím, že jsi myslela svého otce :DDD, mám to smůlu že se  jmenuju stejně :)

děkuju, potěšilas mně :)))

2 pavel(mám tě rád) pavel(mám tě rád) | Web | 8. března 2009 v 22:25 | Reagovat

sladká sny a ještě jednou děkuju, taky tě mám rád :)

3 kappa kappa | Web | 9. března 2009 v 15:00 | Reagovat

strácam slová... píšem si s Tebou len krátko a musím si priznať že som nečítala archív... a toto ma dostalo... nevedela som že si stihla toho tak veľa prežiť...

a ak ti nerobí problém zveriť sa nám s tým, rada by som si prečítala pokračovanie =) ale len ak to nepovažuješ za priveľmi osobné, je to na Tebe... každopádne... rada by som si to prečítala =)

a asi som to napísala až veľmi blbo... v tom anglicku a francúzsku som už bola xD tam sa už asi tak skoro nedostanem xD

4 kappa kappa | Web | 9. března 2009 v 16:24 | Reagovat

neboj sa, nehľadám žiadnych veľkých grafikov, pokojne sa prihlás, urobila by si mi radosť, nerada by som rušila celú súťaž...

a áno, myslela som na to ako to celé pokračovalo, ako si si našla nových priateľov, čo si zažila so psom a ko konkrétne vás Pavel otravoval...

a to nebola tvoja chyba, keď som si to tak spatne prečítala, ani ja by som to nepochopila tak ako som to myslela =)

5 jinej pavel(ten tě má tě rád) jinej pavel(ten tě má tě rád) | Web | 9. března 2009 v 18:55 | Reagovat

tu knihu raději nečti a když, tak jako odstrašující příklad,

jaký byl den?

6 jinej pavel(ten tě má rád) jinej pavel(ten tě má rád) | Web | 9. března 2009 v 18:57 | Reagovat

musím se naučit po sobě kontrolovat komentáře... :)

7 HanisShka Twoje SB ♥MTMMMMMR♥ HanisShka Twoje SB ♥MTMMMMMR♥ | Web | 9. března 2009 v 19:00 | Reagovat

Za to "The End"...taky bych za takový talent dala hodně:D Jinak, jsem to nepsala já:D Ale keiko-chan:D

www.naruto--povidky.blog.cz

:D Jen chtěla, abych si to dala na bloček (něco za něco)...design za povídku:D:D Tak jsem to udělala, protože se jíí moc povedla!

8 jinej pavel(ten tě má rád) jinej pavel(ten tě má rád) | Web | 9. března 2009 v 19:03 | Reagovat

prší, válím se doma a dělám spoustu věcí najednou, ale nic užitečného :)

9 HanisShka Twoje SB ♥MTMMMMMR♥ HanisShka Twoje SB ♥MTMMMMMR♥ | Web | 10. března 2009 v 11:12 | Reagovat

Bylo to krásné...párkrát i smutné, ale opravdu...máš talent. Já nevím, proč by si chtěla mít stejný talent jako Keiko-chan.....protože ty ho máš jedinečný a skvělý!

10 Minda Minda | Web | 11. března 2009 v 19:56 | Reagovat

Moc krásné... i smutné zároveň... četla jsem si to už před delší dobou, jen jsem (zase...) nenapsala komentář. No jo, to jsem celá já... ta písnička mi bohužel nejde spustit. Jinak, mám se dobře. Nepíšeme sice každou hodinu, ale i tak každý den, takže nemám chvíli klidu. Musím říct, že na to stejně tak mírně kašlu. K tomu dějepisu - jednička mi nehrozí ani náhodou, udržuji si stabilní "chvalitebnou" a jsem ráda. Zrovna zítra píšeme francouzskou revoluci. Je to zajímavé, i když pořád jsou nějaké písemky, jsme o celou učebnici dál, než naše testy. Máme takové ty černé učebnice, šíleně staré, nudné, nepřehledné a navíc to není jedna učebnice, ale tři. Budiž nám útěchou, že už jsme někde ve třetím díle... no nic, už jsem se asi mírně pomátla. Píšu ti tady o barvě naší učebnice, jako kdyby to bylo bůhvíjak důležité... jsem blázen... :o)

11 poulin poulin | 18. září 2009 v 11:27 | Reagovat

Ahojky!! Můžu říct, že tak pěkně jsem si dlooouho nepočetla...jen je trošku zvláštní, že je nějak moc lidí proti tvojí mámě... No, ostatně doporučuji skončit školu a vypadnout z domova...a ve finále budeš ještě ráda, že narazíš na chlapa jako je tvůj pravý otec, který bude sice pořád pryč, ale hlavně bude vydělávat..to mluvím z vlastní zkušenosti... Ale počteníčko je fakt supr!!!

12 akiar akiar | 18. září 2009 v 17:54 | Reagovat

..krásně napsané..jen je tam mnoho věcí, které si určitě ani nepamatuješ, jen si je slyšela...tzn. že je to taková zlá pohádka...ve které věříš jen jednomu člověku...a nemusí být pravdivá..stálo by za to, spoustu věcí si prověřit..třeba poznáš někdy ten pravý příběh...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama